Nedávno jsme s manželem koupili letní dům. Trávili jsme tam s dětmi téměř všechny víkendy. Děti si hrály venku, kolem nás cvrlikali ptáci a bylo naprosté ticho. Vedle naší chaty byl malý les.
Přijeli jsme v neděli. Děvčata uklízela dům a já se starala o zahradu. Dokonce jsem měla vlastní květinovou zahrádku. Bohužel můj manžel odjel na měsíc na služební cestu. Z naší sousedky se vyklubala drzá a skandální osoba. Vždycky zaparkoval své SUV před našimi vraty.
Několikrát jsem se s ním pokoušel mluvit, ale marně; jen mi hrubě a nezdvořile odpovídal, že je to společný prostor a že si bude dělat, co chce. Manžel nebyl nablízku a já nevěděla, co mám dělat.
Jednoho dne jsem dostala nápad.Na naší chalupě bylo hodně holubů, a tak jsem se rozhodl koupit nějaké zrní a vysypal jsem ho všechno na sousedovo auto. Přiletělo celé hejno holubů.
Klovali do něj, ušpinili celé auto a odletěli. Můj žertík vyšel naprázdno. Byla to škoda. Když to viděl můj manžel, křičel na nás celý večer. Díkybohu se manžel nedávno vrátil ze služební cesty.
Vyprávěla jsem mu o všech potížích, které se na dače staly, o nehorázném chování našeho souseda. Odpověděl mi, že všechno vyřeší v klidu a míru a že si s tím už nemám dělat starosti. Další víkend jsme všichni společně vyrazili na daču. Džíp samozřejmě parkoval před našimi vraty.
Myslela jsem, že manžel přijde a promluví si se sousedem, ale ten ani nevystoupil z auta. Soused nás uviděl a hned vyšel na silnici a čekal, až přijde můj manžel; jen zavolal policii. Policisté přijeli rychle;
po zhodnocení situace okamžitě udělili sousedovi vysokou pokutu. Ukázalo se, že jde o závažný přestupek, podle kterého by auto nemělo blokovat provoz chodců a ostatních aut. Sousedovo SUV jsme už nikdy neviděli. Ten muž udělal správnou věc: jednal striktně v souladu se zákonem.
