Jednou mi zavolal starý přítel, aby se pochlubil. Říkala, že se na jaře chystají stavět venkovský dům. Svůj byt ale prodávat nehodlají: dům budou považovat za letní sídlo. Mírně řečeno mě to překvapilo:
tyhle venkovské domy jste už viděli. Jejich dům se nachází 40 km od našeho města. Je zde zeleninová zahrada. V tomto domě před nimi nikdo nebydlel.
Bývalí majitelé vše opravili a rozhodli se dům prodat. Dohodli se, že si majitelé své věci odstěhují úplně sami. Koupili, radovali se a začalo to.
Dá se předpokládat, že příbuzní stáli doslova na startovní čáře, aby si vyžádali návštěvu. Stále slyšeli něco ve smyslu: -To je super, že jsi kouřil. Budeme se sem často vracet. -Ano, rezervovali jsme si červen. Nikoho dalšího nezvěte.
-Chceme přijít s dětmi! Kolik máte pokojů? -Doufám, že máte sprchu. Vezmu s sebou vnučku, aby se mohla v létě snadno vykoupat. -Ujistěte se, že máte gril.
Bez grilu se nikam nedostanete. – “Konečně je tu místo, kam se dá v létě na pár týdnů odjet. Můj přítel všechny pozorně vyslechl a odpověděl:-
“Samozřejmě vás všechny rádi uvidíme. I s dětmi, i s vnoučaty. Můžete si s sebou vzít i psa. Na jaře jsme se rozhodli dát stránky do pořádku.
Vaše pomoc je tak akorát. Společně to bude větší zábava. Budeme spolu pracovat několik týdnů a pak budeme grilovat. Touha příbuzných jít ven byla utnuta.
Jeden po druhém začali mizet. Nejdřív se ozývali jen občas a pak přestali volat úplně. Jak moc naši lidé milují dárky zdarma!
