Moje matka byla jedináček, pak se její matka znovu vdala a moje matka měla nevlastní sestru. Žily spolu a i po odchodu od rodičů byly v kontaktu.
Teta Hanna žije sama. Je spokojená se svým životem, přestože nemá děti ani vlastní rodinu. Se svými příbuznými má dobré vztahy, ale k nikomu nechová zvláštní náklonnost. Věnuje se své kariéře.
Bydlí v prostorném bytě, který zdědila po otci. Její matka má bratrance. Oleksandřina teta žila celý život na vesnici, ale nedávno se rozhodla přestěhovat se se synem do města. Říkali, že se chystá jít na univerzitu a že bude pohodlnější žít ve městě.
Matka okamžitě řekla, že je nemůžeme ubytovat na delší dobu. Náš byt je malý, dlouho u nás bydlet nebude moci. Ukázalo se, že teta Saša plánuje zapsat syna na prestižní univerzitu a očekává, že bude celých pět let studia bydlet u tety Anny.
O možnosti ubytování na koleji ani neuvažovala. Oleksandřina teta si byla jistá, že nevlastní sestra její matky potřebuje společnost a ráda se jejího drahého syna ujme.
Navíc chtěla sehnat povolení k pobytu v hlavním městě a pak ze syna udělat jediného dědice svobodné ženy. Matka tuto informaci před nevlastní sestrou neskrývala a hosty odmítla přijmout.
Řekla Oleksandrovi, že se chystá odjet a nebude je moci přijmout.- Jděte, ale nechte tu klíče!” křičela drzá žena. Když byla odmítnuta, udělala Oleksandřina teta scénu a začala se prát. Nazvala Annu chamtivou sobeckou ženou a starou pannou.
Je legrační, že Hanně je teprve 36 let a její příbuzní z vesnice se už přihlásili o její majetek. Klidně se ještě může vdát a mít dědice. Ale Alexandra o této možnosti ani neuvažovala. Její plány se naštěstí nezdařily. Je úžasné, že lidé mohou být tak hloupí.
