Nedokážu se ubránit svým citům – je to nad mé síly. Bolí mě to a těší zároveň, tenhle vztah mě ničí a dodává mi sílu. Jde o to, že tajně chodím s přítelem své švagrové, zatímco jsem vdaná za někoho jiného.
A třešničkou na dortu je, že jsem s ním dokonce porodila dítě, ale nikdo kromě něj o tom neví. Je to naše velké tajemství. Vím, že to, co dělám, je špatné a musím s tím přestat, ale je to to nejlepší, co mě v životě potkalo.
Všechno to začalo takhle. Před šesti lety jsem se krátce před narozením našeho prvního dítěte nastěhovala ke svému tehdejšímu manželovi.
A na zahradě za domem byl naprostý nepořádek – hromada odpadků a neudržované stromy. Vypadala spíš jako skládka než jako zahrada.
Když jsem se tedy rozhodla uklidit, jeho sestra se rozhodla, že nám pomůže, a řekla, že když všechno posbíráme, její přítel přijde a odveze odpadky na skládku. Ten den jsem ho viděla poprvé a byl to neuvěřitelně přitažlivý chlap.
Můj manžel byl v té době doma, takže jsme se nedostali k rozhovoru, ale stihli jsme prohodit pár slov a pohledů. Měl tak příjemný hlas, že jsem ho chtěla poslouchat navždy. O jeho postavě ani nemluvím.
Je mu nyní třiatřicet let a mému manželovi je osmadvacet. Po tomto setkání jsem ho viděla ještě několikrát a po třech měsících mě zastihl, když jsem byla sama, a řekl mi, že mě chce od prvního dne, kdy mě uviděl. Nedokázala jsem mu odolat a navázali jsme vztah, který trvá dodnes.
Bylo to jako závan čerstvého vzduchu, cítila jsem se, jako bych znovu ožila a získala větší sebevědomí.
Faktem je, že téměř ve stejnou dobu, kdy jsme se s manželem nastěhovali k sobě, jsme se pro sebe stali úplně cizími lidmi. Dokonce i blízkost mezi námi prakticky ustala.
A on s tím byl docela spokojený. Mému nejmladšímu jsou nyní čtyři měsíce. Manžel o ničem neví a ani netuší, že to není jeho dítě.
Trápí mě svědomí a nedává mi klid. Můj milenec svou dceru uznal a dokonce mi řekl, že tu pro ni vždy bude, pomůže a podpoří nás, kdykoli to budeme potřebovat. Ale také dodal, že náš vztah nemůže být nic víc, než je teď.
Nejzajímavější však je, že když jsem mu řekla, že to musí přestat, řekl mi, že je proti tomu. Ale začíná to být nesnesitelné a já nevím, co mám dělat.
