Iryna čekala na autobus, když se přihnal temný mrak a začalo pršet. Ostatní cestující se tísnili na zastávce a Irina stála pod starým javorem. Najednou jí někdo nabídl deštník! Jmenoval se Artem. Pod deštníkem se blížil k autobusové zastávce.
Pak udělal pár kroků k Iryně a byli pod přístřeškem spolu. Přeskočila mezi nimi jiskra a Artem pozval Irynu do kavárny, protože autobus už skoro půl hodiny neviděl.
V kavárně zůstali až do setmění a vyměnili si telefonní čísla. Brzy spolu začali chodit a rozhodli se, že spolu budou žít, aniž by svůj vztah formalizovali. Artem v té době žil odděleně od své ženy a měl dvouletého syna.
Iryna neměla děti a bylo pro ni těžké zvyknout si na Mykolu, Artemova syna.
Káťa, Artemova bývalá žena, k nim Nikolaje často vodila a na několik dní ho opouštěla, což Irinu rozčilovalo. Jednoho dne se Irina vrátila pozdě z práce a našla Káťu ve svém bytě.
Opět Nikolaje opustila a celý týden se nevrátila. Během této doby si Ira na Nikolaje zvykla a on si zvykl na ni. Káťa se však nakonec vrátila a dožadovala se návratu svého syna.Artem se rozhodl, že si Mykolu navždy ponechá u sebe, a Iryna, která neunesla neustálé konflikty, se odstěhovala.
Artem si najal právníka a u soudu spor vyhrál. Požádal Irinu, aby se k němu a Nikolajovi vrátila, ale Irina váhala. Milovala Arťoma, ale nechtěla mít další konflikty s Káťou.
Druhý den Irina zjistila, že je těhotná. Artem byl nadšený a navrhl, aby svůj vztah formalizovali podáním žádosti na matrice.
O osm měsíců později Irina porodila holčičku a Artem s Nikolajem s radostí přivítali nový přírůstek do rodiny.
