Zlato, přemýšlej tam nahoře, jak urazit svou ženu. Až to pochopíš, dej mi vědět! Spustím tě, ” křičela sympatická žena z kabiny jeřábu. A na háku visel domek, který najdete na každém venkovském dvoře.
Když v obci vzpomínají na tento příběh, ženy se zasmějí a muži stydlivě sklopí oči a zčervenají. Legendu, jak Taya učila svého manžela, zná každý v okolí. Je čas, abyste se o tomto příběhu dozvěděli.
Tanya, křehká a roztomilá dívka, od dětství snila o tom, že se stane jeřábnicí. Není známo, co ji v této profesi zaujalo. Zatímco ostatní dívky si hrály s panenkami, ona si s chlapci ráda pohrávala s autíčky. A neustále prosila rodiče, aby jí koupili kohoutek na hračky.
Ale matka a otec nejsou zvyklí věnovat se dětským rozmarům. Vesnický život je drsný. Není moc času na zábavu. Místo toho rodiče řekli své dceři, že je čas opustit dětské zábavy a věnovat se domácnosti.
Taya poslušně kráčela za krávou do stáda, zalévala nekonečné záhony se zeleninou, polola, krmila dobytek, sbírala vejce a nosila dříví s vodou do koupele.
Ve škole dívka nijak zvlášť nevyčnívala. Byla to Střední Studentka. Dvojky v diáři nebyly a na tom děkuji. Ve všech položkách měla stabilní trojku.
Učitelé kroutili hlavou. Radili taiovým rodičům, aby ji dali na školení švadleny nebo kuchaře. Aspoň nějaká profese bude. Podle nich neměla o ničem jiném snít.
Ale Taia snila. Ve svých fantaziích se neviděla jako někdo, ale jako jeřábnice, která umně řídí auto na velké stavbě.
Považovala tuto práci za romantickou a snadnou. Zdálo se jí, že sedět v kabině a hýbat páčkami není nic. Přiveď je z místa na místo. Krása!
Tak jsem vystudovala Tyu. Je čas vybrat si školu. Dívka pochopila: se svým průměrným vysvědčením o ústavu se jí ani nesní, a tak zavolala techniky a školy sousedních měst s jednou otázkou: mají oddělení, kde připravují budoucí jeřábníky?
A nakonec se takový podnik našel. Přijímali je i bez zkoušek. V přijímací komisi jí řekli, že letos je nedostatek studentů a že ji vezmou. Přesto mi doporučili zvolit jiný směr.
Učitelé se pochybně dívali na hubenou jako Rákosník, dívku a povídali si:
– Ty, děťátko, jsi sem přišla hledat snoubence? Studují tu samí chlapi! Určitě tě vezmeme, když chceš být jeřábnice. Ale pamatuj si, že jsme přísní. Pokud něco, tak hned. Nedělej z našich chlapů blbce!
Ale Taya nikdy nikoho nenapadla, natož aby hledala ženicha. Radovala se, že se jí sen splní. Zvládne povolání a stane se opravdovou jeřábnicí!
Překvapivě jí studium šlo snadno. Rychle si zapamatovala teorii, naučila se všechna pravidla a normy, složila známky a zkoušky.
Možná ji motivovala slova jednoho z učitelů. Řekl studentům:
Kdo nezná teorii, do praxe se nedostane! Zapamatujte si to. A ani nepřemýšlejte o tom, že sednete za jeřáb, dokud se nenaučíte vše, co vám na přednáškách dávají.
A Tai učila. A pak se zapojila do studia, zvládla novou terminologii a odpovídala tak sebevědomě na otázky učitelů, že jim nezbývalo nic jiného, než jí dát solidní pětku.
Kluci, spolužáci z Tai, se té holce nejdřív smáli, ale pak utichli. A co víc, přísní pedagogové ji začali dávat za příklad, čím se mužská sebestřednost značně zhoršila.
Při praktických lekcích Tai ohromila nejen učitele a studenty. Její zručnost při řízení jeřábu obdivovali i zkušení řemeslníci. Ale jeden z nich řekl Tae:
– Ty, dcero, rozený jeřábníku! Ale s jeřábem nikdy pracovat nebudeš. Žádný sebestředný dělník nevezme ženu na stavbu! Ještě na výšku! Máte hormony! Nikdy nevíte, co máte v hlavě!
Taya se jen ušklíbla a těšila se na maturitu ze školy. Ve městě právě začala výstavba nového bytového komplexu. Pevně se rozhodla, že bude pracovat právě tam.
A Taya splnila své plány. S červeným diplomem v ruce vyrazila za šéfem stavby. Ten dívku vyslechl, ale zavrtěl hlavou:
– Ne, děcko, to si nevezmu a neptej se! Jestli chceš, vezmi si štětec, jdi do malířů! Nebo dělníkům rozdej obědy a já tě nevezmu do kohoutku. Není to ženská záležitost. Je to jako u námořníků: žena na lodi má potíže. Neptej se!
Ale Taya chodila za šéfem každý den. Chtěla, abych jí dal šanci ukázat své schopnosti. Nakonec to vzdal. Řekl jí, aby si sedla za volný jeřáb a přesunula malý náklad. Musel být umístěn přesně na místo označené křídou.
Těžkopádný stroj poslušně plnil všechny příkazy svého neobvyklého manažera. Malá krabička se okamžitě ocitla na háku jeřábu a po chvilce visení ve vzduchu plynule přešla na křížek nakreslený brigádníkem.
Dělníci, kteří to sledovali, obdivuhodně pískali! A šéf si otřel zátylek. Už dříve litoval, že nechal dívku usednout za volant jeřábu. Ale slovo muž je zákon. A on slíbil Tae, že ji vezme na brigádu, pokud zvládne úkol.
Tak se Taya stala jeřábnicí. Cítila se ve výšce jako ryba ve vodě. Věřila, že převáží nejcennější zboží. Věděli jsme, že malá holka to zvládne. I křehké konstrukce budou dodány v pořádku.
Taya začala dobře vydělávat, dostávala prémie. Nespěchala ale s utrácením peněz za oblečení nebo kosmetiku. Měla jiný sen: postavit si vlastní dům vlastníma rukama.
Taya byla vesnická. Chtěla se vrátit do vesnice. Ve městě jí bylo těsno. Ale nechtěla být přítěží pro rodiče. Proto jsem snila o svém domě.
Jednoho dne si dělníci všimli, že se veselá taje změnila. Už nežertovala, zdála se poněkud depresivní.
“Zamilovala jsem se,” řekl mistr. A nemýlil se.
Taya se opravdu zamilovala. S Míšou se seznámila náhodou, když šla z práce domů. Ten chlap ji málem srazil k zemi. Jel na kole a někam spěchal. Okamžitě se omluvil a nabídl setkání.
Od té doby spolu mladí lidé začali trávit čas. Procházeli se, smáli se, ale Taya mu z nějakého důvodu nemohla přiznat, že je jeřábnice. Styděla se za svou “nezařazenou” profesi.
Ale když se ukázalo, že Michael není profesor, ale jen Traktorista, který přijel do města na školení, otevřela se mu.
Michael řekl:
– Tajo, chci si postavit dům na vesnici. Ale bez hostesky to bude těžké. Buď moje žena. To, že jsi jeřábnice, je jedno. Žena-vařit manželovi oběd a starat se o děti. Každý má svou minulost.
Taya ani nevěřila, že jí tento krásný chlap nabídne, aby se stala jeho manželkou. Jeho slova o ženském osudu ji nezaujala. S radostí souhlasila.
Tak se Taya ocitla v Michaelově vesnici. Na svatbu jim příbuzní dali slušnou částku. Stačilo, aby se okamžitě začalo stavět. A mladí neodkládali.
Na jaře začala práce. Taiiny schopnosti se hodily. Jednoho dne, když sledovala jeřábníka, zamračila se a řekla:
– Vypadněte z kabiny. Já sama! od té doby osobně dohlížela na stavbu svého domu. Dělníci ji poslouchali a manžel jen přikyvoval a mluvil.:
– To je žena! Ostatně, i kůň na skoku zastaví a do hořícího Izu vstoupí! – přesně o takové společnici snil.
Stavba se chýlila ke konci. Dům byl připraven. Manželé zvládli kolaudaci a uzdravili se v lásce a bohatství.
V obci samozřejmě nebyl autojeřáb. Ale Taya se nezbláznila. Její charakter se změnil. Stala se submisivní, láskyplná, nechala Michaela, aby velel sám sobě, protože je to muž.
A tak jim tekl rodinný život. Všechno jim vycházelo. Dům zářil čistotou, ve vzduchu byla vůně čerstvého pečiva a zahrada potěšila bohatou úrodou.
Michael pracoval v místním zemědělském podniku. Odcházel do práce brzy ráno a vracel se až se západem slunce. Od své ženy vyžadoval lásku a respekt a ona se snažila ze všech sil. Taya totiž svého Míšu upřímně milovala.
Postupem času však Michail začal zneužívat svého postavení. Začal si dovolovat hrubost a ostrost. V domě se rozkazovaly jeho rozkazy.:
– Taiko! Podlahy jsou dnes nějak špinavé a záhony, podíval jsem se, zarostlé plevelem! Co děláš celý den? A boršč mi včera podal! Je to možné?
Míšo, je pro mě těžké se s tím vyrovnat. Dítě se brzy objeví!
Myšlenka na brzké otcovství Michala trochu uklidnila. Samolibě se ušklíbl a poplácal manželku po zádech:
– Dej mi syna! Jinak do domu nepustím! Budeš spát v kurníku! – byl si jistý, že ho Tai “poslechne” a porodí chlapce, který bude vytištěnou kopií otce.
Na svět přišla dcera. Modrá a křehká. Křičela však v noci tak hlasitě, že to vypadalo, jako by se v domě usadil skutečný muž. Michal samozřejmě manželku do kurníku neposlal. Nespokojenost se ale začala projevovat stále častěji.
Každý den se v domě rozdával jeho týmový hlas:
– Taiko, připálily se řízky! Koupel je sotva teplá, špatně protopená! Je čas kopat brambory! Co jsi celý den dělala?
– Terče, jsem s Katkou. Nemůžu jít na dlouhou dobu na zahradu. Je to velmi náladová dívka. Nepustí mámu!
Michal se nespokojeně rozklepal a spěchal pryč z domu a nechal manželku o samotě s křiklou dcerou.
A brzy se jeho chování stalo zcela nevhodným. Pak přišel ráno domů, opil se do bezvědomí, pak hodil talíře, o kterých si myslel, že nejsou dostatečně čisté.
Tai vydržela. Vyčítala si, že porodila dceru a ne syna. Snažila jsem se manželovi zavděčit, abych mu nedělala problémy.
Kdyby ji teď viděli spolužáci nebo bývalí kolegové ze staveniště, nepoznali by v té vyčerpané ženě tu štíhlou a veselou dívku. V očích jí zhasly plameny, přestala snít a zdálo se, že úplně zapomněla, že je talentovaná specialistka, která svého manžela nezná.
Jednoho dne tají a Míša pozvala na návštěvu příbuznou. Trvala na tom, aby manželé na hostinu určitě přišli. Očekává se prý důležitý host.
Tai se domluvila se sousedkou a požádala ji, aby se o dceru postarala. Ta souhlasila. A Taya si ráda začala vybírat oblečení. Dlouho nikam nechodila a byla z toho nadšená.
Ráda si upravila vlasy, uhladila šaty a právě si na řasy nanesla řasenku, když se Michael vrátil do domu. Byl v rozpacích. Taya se mu okamžitě zjevila. A on hrozivě pohnul obočím a zeptal se:
– Kam jsi to vzala? Kam jdeš? Lákat chlapy? Babí práce-oběd manžel vařit Ano sledovat děti! Řekl jsem ti to stokrát! Běž si umýt záchod. Kouřil jsem tam. Není to Babí záležitost, chodit na návštěvy. Když zůstaneš doma, půjdu sám.
Taya nevěřila svým uším a očím. Její manžel se ukázal jako skutečný despota a tyran. Poslušně si sundala šaty, začala si z očí prát řasenku. Michal se mezitím převlékl a odešel se samolibým úsměvem.
