Jednoho dne přišla tchyně, zrovna když jsme se synem probírali jeho kapesné. Požádal mě o peníze na dvě květiny do kina, protože jeho přítelkyně měla být ve stejné skupině jako oni a můj syn samozřejmě hodlal zaplatit za dvě.
Dala jsem mu 400 rublů. Ano, bylo to hodně, ale ten den jsme měli jít ven. Věděl jsem, že Hřích peníze nevyhodí. Utratil by tolik, kolik by potřeboval, a kdyby mu něco zbylo, vrátil by mi to. Tchyně se na mě zle podívala, ale já jsem tomu nevěnovala pozornost. Jen se zamyslete nad touto skutečností.
Můj manžel má sestru Arinu. Je o tři roky mladší než já, ale žije s matkou. Znám ji už čtrnáct let, co jsme s manželem spolu. Víte, Arina patří k těm lidem, o kterých se říká, že mají v osobním životě smůlu, nikam nechodí, s nikým se nestýká a všechny odmítá. V tomto ohledu je oblíbeným tématem mé tchyně Arinino stěhování.
Z nějakého důvodu se příbuzní domnívají, že kdyby Arina žila sama, měla by přísloví. Švagrová nikdy nic nechtěla, byla se vším spokojená, ale tchyně mě neustále žádala, abych se zeptala známých, jestli někdo nepronajímá byt zadarmo, aby se o něj staral, když jsou majitelé pryč, například.
Jednoho dne mi tchyně zavolala a řekla, že si musíme vážně promluvit. Když přišla k nám domů a já viděla v jejích rukou dort, pochopila jsem, že rozhovor nebude snadný, protože mi dárky nenosí ani o svátcích.
Tchyně mi řekla, že Arina už dva roky chodí se stejným chlapem a plánují hvězdnou svatbu, tedy za pět měsíců. Za prvé mě překvapilo, že Arina má manžela a nic nám o něm neřekla, a za druhé jsem nechápala, co s tím máme já a můj manžel společného.” – Váš syn mi už řekl, že máte peníze.Potřebujeme levný byt, ale s renovací v evropském stylu a blíže k centru.
A ano, potřebujeme od vás 1,5 milionu rublů jako svatební dar. Odmítnutí nepřijmeme jako každý jiný dar. Jedná se o svatbu Denisovy jediné sestry. “Asi jste dostali nějakou falešnou informaci,” říkám, když stojím v předsíni, protože tchyně si právě zouvá boty, “nemáme ani tolik peněz, ani peněženku na ně.
” “Jo, ne…” říká, “viděla jsem kapesné, které dáváte synovi. “Možná nemáte auto, ale tohle není žádost, to je požadavek, který se musí splnit,” řekla, vzala dort a odešla a práskla dveřmi. Později jsme to spolu s manželem, tchyní, švagrovou a jejím snoubencem znovu probírali. Rozhodli jsme se, že na oslavu nepůjdeme, protože se od nás očekával pouze jeden dárek, a my bychom bez dárku nešli.
Myslím, že nemá smysl říkat, jak se náš vztah s tchyní a její dcerou změnil, ale řeknu, že jsme byt koupili. I když to bylo pro naše seno, koupili jsme ho.
