– Kdy mi ji dají? – Žena držela s Nikitou krok. – Žádná záloha, žádné zbytky. To je velmi zvláštní.
– Co mám dělat? – zamračil se muž, kterému se rozhovor o mzdách zřejmě nelíbil.
– Musíte si promluvit se svými šéfy! Z čeho budeme žít? Můj plat je skoro celý na hypotéku, – řekla Inga plačtivě.
– Ještě chvilku počkej, – odpověděl suše Nikita a v pracovním oblečení padl na pohovku.
Žena byla tak rozrušená, že na manžela ani nekřičela, že se nepřevlékl.
Celou noc se přehazovala ze strany na stranu a přemýšlela, jak se ze své svízelné situace dostat.
Nakonec se Inga po chvíli přemýšlení rozhodla požádat o pomoc své rodiče. Neměla nikoho jiného, koho by mohla požádat.
– Proč potřebuješ takového manžela? – zabručel sedmdesátiletý ženin otec, který před dvěma lety neschvaloval ukvapený sňatek své nejstarší dcery.
Neuvědomil si, že Inga se v pětatřiceti bojí zůstat sama, a tak si odskočila vzít Nikitu.
Samozřejmě se jí na budoucím manželovi nelíbilo všechno, ale žena si byla jistá, že ho dokáže předělat pod sebe.
Brzy si však uvědomila, že to bude velmi těžké. Navíc měl ten muž hřích: rád se oblékal, jak se říká, draze a bohatě.
Párkrát utratil neznačkovými věcmi celý svůj plat, kvůli čemuž měli s Ingou skandál.
Nikita si nejprve nechtěl přiznat vinu a nemyslel si, že udělal něco špatného, ale pak přece jen své ženě slíbil, že se to už nebude opakovat.
To se ženě skutečně nepodařilo.
