Po narození třetího dítěte jako by se můj manžel změnil v úplně jiného člověka, a když jsem náhodou narazila na podivné dokumenty, vyšla najevo celá pravda.

Porušené sliby
Můj manžel už dlouho sní o třetím dítěti. Už nám není dvacet – mně je 39 a jemu 41 let. Dlouho jsem měla pochybnosti, protože jsem si dobře pamatovala, jak těžké to bylo s prvními dvěma dětmi. Bála jsem se, že to nezvládnu.

Ale on trval na svém, ujišťoval mě, že všechno bude jinak, že mi bude opravdovou oporou, že mi ve všem pomůže. Nakonec jsem podlehla, uvěřila jsem jeho slovům a rozhodli jsme se pro třetí dítě.

Ale jakmile nás propustili z nemocnice, cítila jsem, že něco není v pořádku.

Manžel se mi zdál odtažitý. Zpočátku jsem tomu nevěnovala velkou pozornost – bezesné noci, neustálá únava, dětský pláč… Prostě jsem neměla čas analyzovat, co se kolem mě děje.

Ale jak čas plynul, úzkost rostla.

Dcera byla rozmarná, já padala únavou, ale pořád jsem musela vařit, uklízet, pomáhat starším s výukou. Manžel jako by neexistoval – místo slibované podpory jsem slyšela jen výčitky:

– Úplně jsi se zanedbala! Podívej, v domě je chaos! A pořád ti chybí peníze!

Neodpovídala jsem. Prostě jsem neměla sílu.

Nečekaný objev
Jednoho dne jsem při prohledávání staré komody narazila na nějaké dokumenty s manželovým jménem a razítky. Srdce se mi sevřelo úzkostí.

Když jsem se ho na ty papíry opatrně zeptala, jen nad nimi mávl rukou:

– To je do práce, to nemusíš vědět.

Ale já mu nevěřila.

Později večer, když telefonoval se svým bratrem, jsem zaslechla jejich dialog.

To, co jsem se dozvěděl, mě bodlo jako nůž.

– Jsou papíry připravené? – Zeptal se můj bratr.

– Ano. Za čtrnáct dní budu pryč. Čekají tam na mě.

– A co tvoje žena, tvoje děti?

– Ti to vyřeší. Pošlu jim peníze, co ještě chtějí? Jsem unavený. Chci začít nový život.

– Řekl jsi jí to?

– Ne. Neřeknu. Řeknu jí, že odjíždím na služební cestu, a ona se dozví, až budu pryč.

Svět se mi rozpadl před očima.

Všechny jeho řeči o rodině, lásce a podpoře byly lež.

Co mám dělat?
Nevím, co mám dělat. Mám podat žádost o rozvod? Říct mu to do očí? Předstírat, že o tom nevím?

Myslela jsem, že jsem vybudovala pevnou rodinu, a teď… Teď jsem na tuhle volbu sama.

Co bys dělala na mém místě?

Související Příspěvky