Jednoho dne se objevila moje dcera, která u mě nechala své dítě, a násilím ho odvedla. Jen chlapec to pochopil.

V telefonu se ozval úzkostný hlas Nasťiny dcery. – “Mami, Vova utekl z domova. -Nevolala jsi policii? -Ne, proč? Za chvíli to začnou prověřovat.

– “Co ode mě teď chceš? Bojovala jsi, abys ho ode mě odtrhla, a říkala jsi, že jsem stará, že mám problémy s hlavou. Jen věz, že svého syna už nikdy neuvidíš. Hanna položila telefon a podívala se na vnuka, který už několik hodin klidně spal.

Včerejšek byl opravdu děsivý. Když Anna uslyšela uprostřed noci zvonek u dveří, otevřela a uviděla Vovu, jak pláče. Měl velký hlad. Chlapec všechno spolkl na obě tváře a řekl: -Strýček Paša říká, že moc jím…

“Tak teď už, má drahá dcero, mého vnuka nikdy neuvidíš. Musím si promluvit se Sergejem. – “Naďo, ahoj, můžu vidět Serjožu? Sergeje? Ahoj. Jde o tohle… Můj vnuk, syn Nasťi, za mnou přiběhl a řekl, že už domů nepřijde… Cože? Přijdeš zítra?

Ano, přijdu. Ráno, jak jsem slíbil, byl Serhij u Anny doma. – “Anno Petrivno, všechno musí být podle zákona. Regina a já si musíme s tvým vnukem promluvit o samotě. Ujišťuji tě, že Regina podepíše všude, kde to bude nutné. Je to sociální pracovnice. Taková by měla být.

Když Anna vyšla na zahradu, stále myslela na svou dceru. Dceři věnovala celé své mládí, ale ta dospěla příliš brzy. A našla si manžela, který byl stejný. A jak byla šťastná… Pracovala na dvou místech, na jednom z nich nabízela místo šéfové. Odmítla a vedoucí žena se to dozvěděla.

Ocenila Hannino jednání a pomáhala jí po zbytek života. -Nastie, o co jde? Vždyť je ještě velmi mladá. Je normální, že se děti v noci budí. Ale moje dcera vydržela jen šest měsíců.

Jednou pozdě v noci prostě utekla a řekla matce do telefonu, že jim pomůže s penězi. Když bylo chlapci devět let, nemotorná dcera si na něj najednou vzpomněla. Hanna si byla jistá, že ji k tomu navedl její manžel Pavlo.

Koneckonců nešlo ani tak o dítě, jako o její dědictví. Věci dospěly tak daleko, že Nasťa přišla do matčina domu s policií.

Úřady se samozřejmě postavily na její stranu – byla to přece její vlastní matka. Ale chlapec utekl sám ke své milované babičce. Pak přišel na řadu soud, který rozhodl o zbavení Nasťi rodičovských práv. Po vyřízení potřebných dokumentů Anna převzala vnuka do své péče. Nyní žijí ve štěstí a míru.

Související Příspěvky