S manželem jsme začali náš rodinný život od nuly. Neměli jsme nic, žádnou podporu ani pomoc od rodičů nebo prarodičů. Učili nás, že pokud se rozhodneme založit rodinu, je to naše zodpovědnost. Nestěžovali jsme si. S manželem jsme prostě začali tvrdě pracovat na naší budoucnosti. A pak se nám narodil syn a to už jsme se stěhovali do nového bytu. Když syn vyrostl, rozhodli jsme se s manželem, že mu koupíme byt. Nechtěli jsme, aby se náš syn po vysoké škole potuloval po kolejích a pronajatých bytech. Začali jsme tedy znovu šetřit na jeho lepší budoucnost.
Syn nastoupil na univerzitu, když jsme koupili druhý byt. A do důchodu to není daleko. A pak mi manžel navrhl, abych si našetřila na malou daču. Už jsme měli vyhlédnutou pěknou zahradu s malým domkem, byla to pro nás nejlepší varianta, tak jsme ji koupili. Syn dokončoval studia, všechno šlo dobře. Pak mi oznámil, že se chce oženit. S manželem jsme byli klidní a hrdí na sebe. Protože náš syn začínal rodinný život v novém bytě, okamžitě jsme ho na něj přepsali. Tři roky žil se svou ženou a měl úžasnou dceru. Se snachou se nikdy nehádali a my s manželem jsme si tu dívku velmi oblíbili. Proto nás tak překvapilo, když se náš syn vrátil domů s kufry. Řekl, že se rozvedli a že aby nemusel platit alimenty, jednoduše přepsal svůj byt na bývalou ženu. S manželem jsme z této situace nebyli nadšeni. Tak dlouho jsme se snažili získat tento byt, snažili jsme se pro našeho syna.
Prostě je vzal a všechny je dal své ženě. Ale to nejhorší se stalo vzápětí. Můj syn s námi začal bydlet a po šesti měsících si do domu přivedl dívku. Řekl, že se stane jeho druhou ženou. Syn nás nejprve chtěl přesvědčit, abychom daču prodali a za peníze mu koupili jiný byt, ale to jsme s manželem odmítli. Život s mou novou snachou byl prostě nesnesitelný.
Doma mi nijak nepomáhala. V důsledku toho mě syn začal žádat, abychom se s manželem přestěhovali na daču, aby měli náš byt. Ale to už bylo nad naše síly. Snažili jsme se vychovat syna, který by sám pomáhal svým rodičům. Ale jediný, co náš syn dělá, je, že má děti a neváží si bytu, neváží si mé a manželovy práce. Řekli jsme synovi to, co nám říkali naši rodiče. Že pokud se chystá založit novou rodinu, měla by to být jen jeho odpovědnost. Ať se s manželkou odstěhuje z našeho bytu a vytvoří si vlastní život od nuly.
