Na oslavu svých 50. narozenin jsem si rezervoval stůl v restauraci. Moje žena byla v kosmetickém salonu a zavolala mi, že to možná nestihne, protože se opozdila s účesem. Tak jsem šel sám. Na oslavu měli přijít naši společní přátelé a sestra mé ženy s rodinou. S manželkou jsme nikdy neměli děti a smířili jsme se s tím, že nezanecháme žádné dědice.
Tvrdě jsme pracovali, šetřili peníze a jen přibírali na váze. Byli jsme se vším spokojeni, až na to, že jsme si vždycky vyčítali, že jsme těhotenství neplánovali dřív. Když jsem přišla do restaurace, nikdo tam ještě nebyl. Ostatní hosté mě pozdravili, ale já jsem se obával nepřítomnosti své ženy. Pak mi zavolalo neznámé číslo.
Byl to lékař, který mi přál k narozeninám a sdělil mi, že moje žena porodila a čeká na mě v nemocnici. Myslel jsem si, že je to vtip, ale šel jsem si to do nemocnice ověřit. Když jsem vstoupil na oddělení, ztratil jsem řeč. Na posteli ležela moje žena a vedle ní dvě děti. Byly to naše děti.
Ukázalo se, že moje žena měla při návštěvě kosmetického salonu předčasné kontrakce a porodila v sanitce. Nemohl jsem uvěřit, že se stal takový zázrak, a ptal jsem se sám sebe, proč přede mnou manželka své těhotenství tajila a hlavně jak to udělala.
