Jednoho dne přišel můj syn domů a ohromil mě zprávou: on a Chrystyna se budou brát. Snažila jsem se mu vysvětlit, že by spolu měli alespoň pár měsíců žít, zvyknout si na sebe a teprve pak se rozhodnout. Ale on byl neoblomný.
Christinu jsem nikdy neměl rád. Celé měsíce synovi říkala, že by měli žít odděleně, a on se do ní bezhlavě zamiloval a dělal všechno, co požadovala. Chrystyna chce samozřejmě co nejdříve opustit dům, kde má rodiče a dvě sestry…
Syn mi přímo řekl, že bych jim měla dát svůj druhý byt, který pronajímám a v němž bydlím.Můj manžel byl svého času dobrý podnikatel, ale dá se říct, že jsem syna vychovávala sama, protože manžel klidně nemohl přijít v noci domů, do rána popíjel s kamarády v nějakém baru. Jednoho dne jsem to už nevydržela, vzala jsem syna a odešla. Po nějaké době jsme se rozvedli.
Po 3-4 letech odešel z tohoto světa a já po něm zdědila stejný byt. Protože můj syn byl obtížný puberťák, dala jsem výpověď v práci, začala jsem ho hlídat a pracovat s ním a byt jsem pronajímala. Mám velmi malý důchod, protože nemám prakticky žádnou praxi. Vysvětluji to všechno synovi a on říká: “Je ti teprve 54 let. Běž pracovat!”
– Kdo mě v tomto věku a bez praxe zaměstná? – Pokladní, uklízečka – volných míst je teď hodně. Několikrát jsem synovi nabídl, aby bydlel se mnou a mojí ženou. Máme velký dvoupokojový byt a místa by bylo dost pro všechny. Synovi je teď 27.
Vždycky bydlel se mnou, teď pracuje, klidně by si mohl pronajmout byt, ale je pro něj jednodušší poslat starou matku do práce, než se trochu víc pachtit! Nevím, co mám dělat. A moji nájemníci jsou skvělí lidé. Jak je mám poznat venku?
