Jmenuji se Marina a už dávno jsem přestala věřit na prázdninové zázraky. V naší rodině je všechno na mých bedrech: úklid, vaření, obsluha – to já dělám ten maraton dobročinnosti. A můj manžel Roman si vždycky najde výmluvu, proč to není jeho povinnost. Jeho oblíbené argumenty jsou “místo ženy je v kuchyni” nebo “neumím vařit”.
A tentokrát, na Tři krále, Roman řekl, že nás navštíví jeho rodiče, mladší bratr a další dva kolegové. “Možná bychom mohli jít do kavárny,” navrhla jsem. “Maryno, co je to za nesmysl! Doma je to útulnější a ty jsi tak skvělý hostitel. Já jsem? Kdo jiný než já všechno organizuje? Roman tam sedí jako král a sbírá pochvaly za “skvělou atmosféru”.
Ten večer byl skutečnou výzvou. Sotva jsem stihla nakoupit všechno, co jsem potřebovala: musela jsem se v obchodě dohadovat o poslední pytlík mouky a doma byla lednička ještě zmrzlá.
– “Proč bys to dělal?” zeptal jsem se ho, když se uvelebil na pohovce. “Byl jsem unavený z práce.” “A já? Myslíš, že jsem tady na pláži s koktejly? Roman si jen odfrkl a vrátil se ke sledování televize.
Druhý den, když přišli hosté, jsem pobíhala mezi kuchyní a obývákem jako veverka v kolečku. Nikdo se mě ani nezeptal, jestli nepotřebuju pomoct. Romanův otec řekl, že salát byl “příliš ostrý”, jeho bratr si posteskl, že řízky byly “příliš suché”.
A Roman sám seděl, vyprávěl vtipy a naléval hostům vodu do sklenic. “Romane, pomoz mi vyndat to kuře z trouby,” požádala jsem ho. “Tady vaříš ty, ne já,” řekl. Tato slova byla poslední kapkou.Když hosté konečně odešli, začala jsem mlčky sklízet nádobí.
“Marino, všechno ukliď, ať se můžu v klidu dívat na fotbal,” ozval se z pokoje Romanův hlas. Neodpověděla jsem mu. Jen jsem šla do ložnice, vzala jeho kufr a začala balit. – Co to děláš? – Balím tě. Jdi k mámě. Tam tě nikdo nebude zatěžovat “ženskými pracemi.
” – Maryno, to nemyslíš vážně!” Zasmál se, ale já už nesla kufr ke dveřím. Jeho rodiče, když viděli svého syna ve dveřích, na mě hned zavolali: “Co si myslíš, že děláš? Je v pořádku, že po všech tvých návštěvách musím sama umýt horu nádobí? A můj manžel nedokáže ani hnout prstem, aby mi pomohl!”
– A kvůli tomu musíš manžela vyhodit? – Roman se vrátí, až se naučí být skutečným mužem a pomocníkem, ne králem. Taky si chci na dovolené odpočinout, ne běhat sem a tam! Poprvé po dlouhé době jsem se cítila svobodná. Možná je Zjevení Páně opravdu dnem očisty?
