S Romou jsem se seznámila na svatbě našich přátel. Byl nejhezčí ze všech ženichových přátel a byl také asertivní. Neustále se mnou chtěl tančit a pak se se mnou chtěl setkat zvlášť. Potkali jsme se jednou, pak znovu a začali jsme se vídat často. A tak začal náš vztah. Všechno se seběhlo tak rychle, že než jsem se nadála, nastěhovala jsem se k němu.
Doma stále žila jen Romova maminka. Měla mě ráda, a to bylo hlavní. Ale teprve časem jsem si uvědomil, že by bylo lepší, kdybychom se od té ženy drželi dál. Romina matka začala naznačovat svatbu, pak nás za ruku odvedla na matriku. Postarala se o všechny svatební přípravy. Některé momenty se mi nelíbily.Například začala házet flintu do žita, že svatební dort je příliš drahý, že moje šaty jsou nepřiměřeně drahé. Obecně si velmi potrpěla na šetření. Během svatby, když tchyně pronesla přípitek, na závěr řekla, že jí mohu říkat “mami”.
Rozzuřila jsem se a poukázala jsem na to, že mám matku už dlouho. Vznikl další skandál, ale pak se na něj rychle zapomnělo. Po svatbě se situace ještě zhoršila. Když byl Rom v práci, rozhodla jsem se jít na záchod
A pak začala tchyně bušit na dveře. Přikryla jsem se ručníkem a otevřela dveře, abych zjistila, co se stalo. Podívala se na mě a řekla: “Máš široké boky, budeš moct rodit.” Ztuhla jsem na místě… Byl ještě jeden případ, kdy Rom přišel domů opilý. I když moc dobře ví, že nesnáším pach alkoholu.
Pak se ho zastala jeho máma a řekla, že nemám právo na jejího syna zvyšovat hlas. Ukázalo se, že Rom vyskočil s kamarády z padáku a pak se napil, aby byl statečný. Začal jsem říkat, že je nebezpečné skákat v takovém stavu. Ale nikdo mě neposlouchal a tchyně dál bránila svého syna. To se stávalo často. Už jsem se bála pohledu na tchyni. Jinak umývám talíře, jinak ukládám věci.
Už mě nebavilo žít v takovém napětí. Pak tchýně začala Romovi říkat, že s ním žiju už rok a dítě mít nebudu. Že pro nevěstu, jako jsem já, tu už není místo, protože nemám vnoučata. Tak přemýšlím, že požádám o rozvod.
