Když Anton své ženě oznámil, že o víkendu opět odjede, Annu to rozrušilo. Má v náručí roční dítě, je s ním velmi unavená, dělá všechny domácí práce a on jen chodí ven s kamarády. Ale když se Anton rozhodne, že půjde, tak jde. Blížila se svatba jeho kamaráda a on musel jít. Hannin názor mu nevadil. V pátek odpoledne odešel z práce rovnou na rozlučku se svobodou.
V pozdním odpoledni začalo být dítě rozmarné. Anna mu změřila teplotu a ukázalo se, že má vysokou teplotu.Zavolala manželovi, aby přišel, ale Anton zavěsil s tím, že mu rostou zuby a že to není nic vážného. Ale dítěti bylo čím dál hůř.
Hanna zavolala záchranku a rodiče. Snažila se dovolat manželovi, ale ten telefon vypnul. Rodiče přijeli ve stejnou dobu jako sanitka. Lékař řekl, že dítě má vážné onemocnění a potřebuje ústavní léčbu. Dítě bylo přijato do nemocnice.
Ráno ji a dítě navštívili rodiče Anny a přinesli jim jídlo a potřebné věci. Anton přišel domů pozdě, viděl, že nikdo není doma, usoudil, že jeho žena a dítě jsou u rodičů, a Anně ani nezavolal.
Další dva dny také chodil ven s přáteli a teprve v pondělí se dozvěděl, že jeho žena a dítě jsou v lyceu. Mluvil s manželkou a ptal se, kdy se vrátí domů, a Anna mu řekla, že v nemocnici zatím o propuštění nic neřekli. Slíbila, že mu zavolá, až budou propuštěni. Požádala ho, aby jí už nevolal, protože se dítě budí a zlobí. Když byla Anna propuštěna, zavolala rodičům.
Ti se s ní setkali a nabídli jí, aby u nich nějaký čas zůstala.Anna souhlasila, že se s ním setká, ale nechtěla. Večer jí muž zavolal, aby se zeptal, proč mu nezavolala. “Jste zaneprázdněný, tak jsem se rozhodla, že vás nebudu obtěžovat,” řekla Anna šibalsky. “Ale kdy přijdete domů?” zeptal se. Jsi nespolehlivý člověk a nejsem si jistá, jestli se k tobě někdy vrátím.
