Stas odjel na služební cestu a zmizel. Vrátil se až o dvacet let později, když už jsem měl rodinu. Když jsem zjistila důvod, nechtěla jsem už žít.

Stas a Sveta plánovali, že se vezmou po absolvování lékařské fakulty. Ale osud tomu chtěl jinak… Stas dostal nabídku služební cesty do oblasti konfliktu. Tam mohl získat zkušenosti a nashromáždit počáteční kapitál. Sveta byla velmi rozrušená, když jí její přítel oznámil své rozhodnutí, ale Stas ji uklidnil:

“Svetočko, ty dva roky utečou tak rychle, že nebudeš mít čas ani mrknout. Vrátím se a hned se vezmeme. Odešel a Sveta si našla práci jako prodavačka v obchodě s alkoholem. Stas jí pravidelně volal, dokonce jí psal dopisy…

Po roce a půl hovory ustaly. Poslala žádost na jednotku, kde Stas sloužil. Bylo jí řečeno, že na tomto místě není žádné spojení s jejím snoubencem… Uplynuly dva roky, jak bylo stanoveno ve smlouvě. Stas se neobjevil, Světla dál čekala. Deset let. Byla docela atraktivní, mužům se líbila. A není divu, že ji několikrát požádali o ruku. Po sedmé žádosti o ruku podlehla. Vzala si Anatolije.

Vlastní obchod s domácími spotřebiči. Narodila se jim dcera Olena. Dceři je již devatenáct let. Studuje medicínu. Svitlana si nikdy neuvědomila, že si vzala Anatolije…

Ten den mrholilo. Svitlana vyšla z obchodu s alkoholem a zamířila na autobusovou zastávku, manžel ji varoval, že ji dnes nebude moci vyzvednout z práce. “Světlo!” zavolal na ni mužský hlas. Otočila se. Stas se opíral o hůl a vrávoravou chůzí se k ní blížil. Šli do nedaleké kavárny.

Světla se na Stase mlčky podívala. “Musí ti být líto, že jsem tak dlouho pryč, Světločko. Celé ty roky jsem se zajímala o tvůj život, vím, že jsi vdaná za dobrého muže. A že máš dceru… – Stasi, proč ses ke mně takhle choval? Čekala jsem na tebe tolik let… – Nemohla jsem za tebou přijít. Neměl jsem na to právo.

Půl roku před koncem smlouvy nám tam na silnici vybouchlo auto. Přišel jsem o oba nosy… Byl jsem si jistý, že mě neopustíš, a nechtěl jsem se pro tebe stát přítěží. Proto jsem se rozhodla tiše zmizet z tvého života…

Když jsem zjistila, že ses oženil, byla jsem smutná. Ale zároveň jsem se radoval z tvého štěstí. Miloval jsem tě a miluji tě. A kvůli této lásce jsem se dopustil tohoto zločinu. Je mi to líto.

Související Příspěvky