Manželovi příbuzní oznámili, že přijedou oslavit Nový rok s námi. Upřímně řečeno, byla jsem trochu překvapená, bylo nezvyklé potkat takový dav. Ale neměla jsem co dělat, tak jsem pekla koláče a dorty, vařila hovězí, krůtí, ryby, palačinky, dávala na stůl kaviár a dělala spoustu salátů.
Mnoho lidí by mi mohlo můj stůl závidět. Samozřejmě to všechno zabralo víc než jeden den, stálo to hodně úsilí.Ale podíval jsem se na svůj stůl a byl jsem šťastný.
Každý host by byl spokojený, protože tam bylo jídlo pro lidi všech různých chutí. A tak se u nás sešli manželovi rodiče, jeho bratr, bratrova manželka, jejich děti a moje sestra s rodinou. Celkem deset lidí, nepočítaje členy naší rodiny.
Celý večer jsme chválili můj kulinářský talent, pili, jedli a radovali se. Netrvalo dlouho a donesly se ke mně zvěsti od nejrůznějších lidí.
Manželovi příbuzní si vymýšleli nejrůznější báchorky, aby mě očernili, a vyprávěli mi o té dovolené.Říkali například, že je krmím jen saláty nebo že mám prošlé ryby.
To mě samozřejmě velmi urazilo. Přísahal jsem, že se o takové lidi už nebudu pokoušet. Proč bych měl, stejně si toho neváží a šíří různé nesmysly. Teď se s nimi setkávám výhradně s čajem bez cukru. Cukr je škodlivý. Stále o mně budou říkat ošklivé věci, ale alespoň je nebudou říkat z ničeho nic.
